Hodnocení utkání zaskakujícího trenéra Radka Tomana, který usedl na lavičku místo Milana Bratršovského, který nebyl výjimečně k dispozici:
K dalšímu domácímu zápasu k nám zajížděl druhý tým tabulky, béčko Polné. Na podzim se nám tam utkání příliš nepovedlo, kdy jsme odjeli s porážkou 4:0. Co se týče absencí, tak na utkáni nebyli k dispozici Bratršovský, Horáček a Rychlý měl zdravotní problémy a byl přípraven pouze na lavičce.
Hned po výkopu hosté zahrozili, když se jednoduchým nákopem dostali až k blízkosti vápna, leč žádná vážná šance z toho naštěstí nebyla. Pak už jsme se pomalu do zápasu dostali i my, nicméně je třeba říci, ze nám naprosto chyběla mezihra, v prvním poločase jsme vše tahali přes pravou stranu a hodně jsme se snažili vysokými balony hledat Šikyho (Filipa Tomana), nebo Mastera (Michala Böhma) na hrotech. Šance absentovaly na obou stranách, když jsme takříkajíc z ničeho vstřelili první gól. Šiky uplatnil svůj důraz ve vápně hostí, obtočil se okolo obránce a nekompromisně zakončil, jeho následná oslava na Tarzana byla dle slov Mundyho slyšet až v kabině. Následně si vybral jediný slabší moment jinak famózní pravý bek Čoky (Marek Poláček), kdy nedůraznou přihrávkou na Adama Prchala vybídl k šanci útočníka hostí, nicméně Adam včasným a rázným výběhem tuhle situaci napravil a naštěstí z toho nic nebylo. Celkově obrana s brankářem Prchalem pracovala velmi dobře, zejména Lála Funk odehrál výborné utkání. Druhý gól jsme dali po hezké kombinaci, když po spolupráci bratří Číhalů se míč dostal k Šikymu, který udělal gólmanovi parádní kličku, nicméně těsně před zakončením se mu míč zasekl a jen Pán Bůh a sám Šiky ví, jak nakonec míč skončil v síti, ale gól platil a my vedli 2:0, konečně jsme taky někdy měli trochu toho štěstí. Třetí branka pak padla opět po akci Šikyho kterého zcela nesmyslně sundal obránce Polné a pískal se pokutový kop. Z lavičky jsem viděl, že se k jeho exekuci nikdo moc nemá, míč si nakonec vzal Šimon Číhal, kdy v tu chvíli mi trochu vyletěl tlak a hercna jela naplno, ale popasoval se s tím dobře a proměnil a my jsme šli do kabin za stavu 3:0, kdy jsme hostům de facto nic nedovolili.
Jestli jsme chtěli uspět, bylo potřeba přestat úvodní tlak hostů a zkusit hru tu více zklidnit, tu více rozkouskovat. Tahle vize se samozřejmě přesně v duchu béčka začala hroutit hned po hvizdu rozhodčího, kdy se to na nás valilo ze všech stran, na druhou stranu je třeba říct, že se s tím naše obranné siky popasovaly velmi dobře, když hostům žádnou velkou šanci nepovolili, za zmínku stojí jen dvě nepříjemné střely hostů, se kterými si však Prchal v brance poradil a pomohl klukům. Po úvodním tlaku hostů nepřicházely šance ani na jedné straně, utkání bylo fyzicky náročné, síly postupně docházely a my jsme to prostřídali, kdy střídající hráči splnili na sto procent to, s čím na hřiště šli. Na dvě minutky se na hřiště dostal i Mundy, který si tak mohl společně s ostatními užít děkovačku fanoušků, kterým je potřeba poděkovat, že přišli. Utkání jsme odehráli s nulou vzadu a rozhodně to nebylo náhodou, ale poctivým, fyzickým výkonem, kdy zápas kompletně všichni odmakali na tisíc procent, tak to má vypadat. Obrana pracovala fantasticky, záložníci taky bojovali jako lvi a Šiky to tam nějak vždycky dostane. Děkuji všem hráčům za výkon, myslím, že po takovém výkonu to pivo muselo chutnat a věřím, že takové výkony budou na denním pořádku.