Pojď se představit fanouškům. Jak dlouho žiješ v Lukách nad Jihlavou a co tě přimělo začít podílet se na fungování fotbalu v Lukách?
Do Luk jsme se přestěhovali před 12 lety a k fotbalu jsem se dostala úplně náhodou. I když náhody vlastně neexistují. Dovedli jsme syna na trénink mládeže, tehdy ještě pod vedením Jirky Leškova a pak už se to celé nějak zvrhlo 😊. Pan Vlasta Savi skládal do Luk nový tým vedení mládeže, oslovil Martina Jíchu a mého manžela Martina Klímu jako trenéry, a pak potřebovali někoho, kdo bude komunikovat s rodiči, aby se trenéři mohli věnovat jen své práci. A tak padla karta na mě.
Jakou funkci v klubu zastáváš, za co máš „zodpovědnost“?
Jsem vedoucí mládeže – správně řečeno jsem hlavní spojka mezi trenéry a rodiči. Poměrně nově jsem v roli tajemnice klubu. Já bych se nazvala lidsky – holka pro všechno. Chlapům do fotbalu nekecám a dělám to, co umím a kde mohu přiložit ruku k dílu. Takže vyřizuji dotace, komunikuji s obcí, partnery, ostatními kluby… Prostě vše potřebné mimo trávník 😊.
V listopadu se konal fotbalový ples. Spousta lidí si nedokáže představit kolik organizačních věcí je potřeba zařídit. Bylo to hodně náročné a myslíš, že se ples vydařil?
Ples je pro mě takový vrchol společenské fotbalové sezóny. Tady se mohu konečně vyřádit 😊. Ten loňský považuji zase o kus úspěšnější než ten předešlý. Člověk ale nikdy nedokáže velké věci sám. Je nutné mít skvělý tým. A to u klubu (už) funguje. Pomáhají chlapi z A i B – týmu, dorostenci, a to s přípravou sálu, jeho úklidem a zapojují se i rodiče dětí, které u SK BUWOL sportují, a to je pro mě nejvíc. Ples je velký kus práce, ale týmové.
Můžeme se těšit na fotbalový ples i v letošním roce?
Dokud budu figurovat u fotbalu, o akce a zejména společenské nouze nebude. Ani o ples rozhodně nepřijdeme. Ten letošní bude 18. 11. 2023 s kapelou III. Třetina. A už teď mi jedou v hlavě myšlenky, jakým způsobem se dá ples posunout o další level výš.
Pojďme zpět k fotbalu. V Lukách se proslýchá, že se chystá výstavba/rekonstrukce kabin a tribuny, která by si to zasloužila. Můžeš nám o tom říct něco více? V jaké je to fázi a kdo všechno se bude podílet na financování?
V letošním roce jsou nové kabiny bodem k vybudování nového zázemí. Tím nejdůležitějším. Současné kabiny jsou zcela nevyhovující nejen esteticky, ale hlavně zdravotně. Mužské týmy by to ještě nějak zvládly, ale když se přehodím do role matky, je to opravdu šílený stav, kde se děti mají převlékat či se sprchovat. Chceme vybudovat takové zázemí pro sportování dětí, které bude bezpečné a vyhovující. Přece jen naše mládežnická základna má přes více než 84 dětí a abychom mohli pořádat velké turnaje, musíme mít toto zvládnuté jako základ. Takže si to zaslouží svoji pozornost.
Co se financování týče, čekáme na rozhodnutí Národní sportovní agentury, u níž jsme žádali o dotace. Avšak nutná byla i 30% součinnost obce. Jakmile rozhodnutí padne, začneme jednat dál. I v případě zamítnutí dotační žádosti se nehodláme naší vize vzdát a budeme hledat další cesty. Jasné však je, že sami tohle zafinancovat nezvládneme.
Nedávno se na valné hromadě změnilo vedení klubu. Můžeš nám říct Vaše vize? Jak byste chtěli, aby tu vypadal fotbal v následujících letech?
Naším cílem je mít radost z fotbalu a tuhle radost přenést od chlapských týmů až po školičku. Proto se přece i fotbal hraje. Pro emoce. Takže naším cílem je vybudovat takové zázemí, aby se jím k těmto emocím pomohlo.
Chceme vybudovat zázemí pro děti – pro ty nejmenší. Když rodiče půjdou podporovat svoje děti při zápase, tak aby si měli kde malí sourozenci pohrát a zabavit se.
Pak si zaslouží svou pozornost tribuna. Lehké úpravy proběhnou ještě teď zjara. Vylepší se bufet, vybuduje se terasa a také toalety, které budou přímo na tribuně a postupně se budou opravovat i rozbité schody. Vše to ale závisí na financích, jako ostatně vše. Co vyděláme, obratem vrátíme do hřiště a jeho okolí. Až se opraví kabiny, chceme udělat přístřešek, který bude sloužit jako „úkryt“ pro rodiče a fanoušky v době nepříznivého počasí, když se bude hrát na umělé trávě. Ale já si myslím, že nás toho napadne ještě spoustu.
Většina sportovních oddílů napříč všemi sporty se nachází v těžké finanční situaci, kdy čekají, odkud přijde pomyslná kudla do zad v podobě vysoké faktury za energie apod. Můžeš nám říct, jak si stojí finanční stránka klubu? Nemusíme se bát o nadcházející sezóny?
Letos bychom bez mimořádné dotace ve výši 50 000Kč od obce nezvládli financování elektřiny. Roční náklady na provoz areálu sahají k 200 000 Kč. Někdo si vlastně ani neumí představit, co vše se musí zvládnout pokrýt. Lehce jsme museli navýšit členské příspěvky, abychom právě tyto režijní náklady zvládli. Pak jsme závislí právě na výše uvedených společenských akcích, turnajích… na co si nevyděláme, nemáme. Důležitá je pro nás také podpora obce, která tvoří nemalý díl financí, a to hlavně pro pokrytí činnosti mládeže.
Chceme se stát do budoucna co nejvíce soběstační, ale nyní vítáme jakoukoliv pomoc ze stran nových sponzorů.
Co by jsi dodala závěrem?
Ráda bych, aby u SK BUWOL METAL zůstala vždy radost. Ať už u skalních fanoušků, kteří mi rádi vyprávějí, jak to tady celé budovali, přes Raubýs a končeje u rodičů dětí a dětí samotných.
Pro mužské týmy je důležitá podpora fanoušků. A u dětí to platí dvojnásob. Takže mým přání je mít plné tribuny a spousty bubnů, trubek či čehokoliv, co bude hráče od nejmenších po ty největší burcovat. Druhým přáním – cílem je najít řešení a zdroje k finanční odměně trenérů, kteří konají obrovský kus práce. Řada z nich se ve svém volném čase vzdělává a je nutné najít cestu, jak by se misky vah vyrovnaly, a aby trenéři svou činnost nemuseli ještě dotovat ze svého. Pokud bychom toto jako vedení klubu nevyřešili, je otázkou času, kdy energie a zapálení v trenérech vyhasne.
Ať už se o klubu povídalo cokoliv, byla bych ráda, kdyby se to stalo minulostí. Věřím, že vždy má vše svůj důvod. My jsme udělali za vším velkou tlustou čáru a jedeme jako nové vedení nanovo. Ne líp, ne hůř – prostě nově. Příběh SK BUWOL METAL nabral prostě jen zase další směr, začal psát novou kapitolu.
A když mám prostor, ráda bych poděkovala. Opravdu moc a Všem. Trenérům mužů i mládeže. Hráčům i rodičům. Firmě RASL a HUSTÁK servisní, Truhlářství Čermák – vaše sponzorské dary jsou pro nás důležité.
A pokud s vámi přece jen příběh SK BUWOL METAL aspoň trochu rezonuje, budeme rádi za jakýkoliv dar, příspěvek. Ten totiž můžeme zase použít dál.
Děkuji za rozhovor.
